Iron Maiden

Jeden z dřívějších členů Iron Maiden. Poprvé se stal slavným v roce 1986 jako hráč na klávesy se skupinou Cutting Crew.

Čtvrtý bubeník Iron Maiden. Dříve hrál ve skupině Samson. K Iron Maiden se připojil v roce 1980 (znal Dennise Strattona) a hrál na jejich prvních třech nahrávkách: Iron Maiden, Killers a The Number Of The Beast. Skupinu opustil v roce 1993 kvůli cestovnímu rozvrhu a osobním problémům. Byl nahrazen aktuálním bubeníkem skupiny, Nickem McBrainem. Podílel se na psaní dvou písní na The Number Of The Beast, skupina mu dala důvěru.

Po jeho odchodu od Iron Maiden, hrál krátce ve francouzské skupině Trust (výměna místa s bývalým bubeníkem Nickem McBrainem, tak jako on nahradil jeho v Iron Maiden) a byl krátkodobě uváděn v rokenrolové skupině Gogmagog. Měl také skupinu známou jako „Clive Burr’s Escape“ (později jako Stratus), kterou rozpustil po vydání jednoho alba. Clive se potom spojil s Dee Sniderem (dříve Twisted Sister) a skupinou Desperado, která nebyla nikdy plně zviditelněná kvůli nepohodnutí s nahrávací společností skupiny. Spolupracoval s britskými skupinami Elixir a Praying Mantis, ale u žádné z nich se nestal členem skupiny.

U Burra byla diagnostikována roztroušená skleróza, jeho léčba mu zanechala velké dluhy. Iron Maiden poté uspořádala sérii charitativních koncertů a byla zapojena do založení „Clive Burr MS Trust Fund“ (svěřeneckého fondu), aby mu napomáhal v jeho finančních potížích.

Po několik let, Iron Maiden pořádá na počest charitativní festival, Clive Aid, kde hrají a podporují ho. Clive obvykle tyto festivaly navštěvuje.

Cliveovu podepsanou bicí soupravu můžete nyní vidět v Hard Rock Cafe v Londýně, kam ji daroval v roce 2005.

Byl třetím bubeníkem Iron Maiden. Ve skupině byl od roku 1977 do roku 1979. Předtím byl v jedné předchozí skupině Stevea Harrise.

Byl jedním ze čtyř členů skupiny, kteří podepsali kontrakt s nahrávacím studiem EMI, nicméně brzy potom onemocněl kvůli přísnostem cestování. Krátce před nahráváním stejnojmenného alba Iron Maiden byl nahrazen Clivem Burrem. Objevil se však na legendární demoverzi Soundhouse Tapes stejně jako v písni „Burning Ambition“ z úplně prvního singlu Runing Free

Neměli bychom si ho plést s Paulem Samsonem ze skupiny Samson, ve které bylo také několik lidí z Iron Maiden, včetně Bruce Dickinsona, Clivea Burra a Thundersticka.

Bubeník Iron Maiden krátce v roce 1977. Později byl ve skupině Samson. Na jevišti s oblibou nosil masku, jako profesionální zápasník. Je nedůvěryhodným spoluautorem písně Iron Maiden „The Ides of March,“ to je předělaná verze písně „Thunderburst“ od Samson.

Ron Matthews byl původním bubeníkem Iron Maiden. Se skupinou byl dva a půl roku od jejich založení – 1975, 1976 a část 1977. Byl prvním členem skupiny, kterého rekrutoval zakladatel Steve Harris.

Matthews byl odstřelen spolu s několika dalšími členy skupiny, kdy zpěvák Dennis Wilcock přesvědčil Harrise vyměnit členy. Později hrál s Torme/Mcoy v 80. letech.

Nejznámější bývalý kytarista Iron Maiden od ledna 1980 do října 1980.

Tentokrát se účastnil nahrávání prvního skupinovího alba Iron Maiden, Women in Uniform EP, nějakých následujících singlů a živého alba Live!! +one.

Od jeho odchodu od Iron Maiden, Stratton hrál se skupinami jako Lionheart a v nedávné době s Praying Mantis. V roce 1995 měl projekt s bývalým zpěvákem Iron Maiden, Paulem Di’Annem, nazvaný „The Original Iron Men“, ve kterém oba dva zpívali písně. Vydali pouze dvě alba.

Od nahrávání prvního skupinového alba, byl Stratton jediný člen skupiny, který nepřispíval do psaní textů písní. Jeho náhrada, Adrian Smith se stal součástí klasické skupinové řady v letech 1981 – 1988 a byl považován za obrovský přínos, jako skladatel písní, tak i jako umělec skupiny.

Kytarista Iron Maiden, také krátce v roce 1979. Připojil se ke skupině těsně před jejich prvním významnějším fotografickým výstřelem pro časopis Sounds.

S Iron Maiden se objevil na stopách „Sanctuary“ a „Wrathchild“ na albu Metal for Muthas z roku 1979. Jen po několika málo měsících byl nahrazen Dennisem Strattonem.